Varnsdorfský Kocour Weizen 11°


Stupňovitost 11°

Obsah alkoholu 5%obj.

JAK SE VAŘÍ?

Pšeničné pivo se řadí k takzvaným svrchně kvašeným pivům, která jsou vařena se svrchními kvasnicemi, pšeničným a ječným sladem. U tohoto druhu piv při průběhu kvašení stoupají kvasné buňky vzhůru na povrch, kde poté tvoří bílou vrstvu. Naproti tomu u spodního kvašení, používaného při vaření světlých piv, se usazují na dně. Právě na základě menšího podílu chmelu a většího podílu kysličníku uhličitého je bílé pivo mezi znalci považováno za neobyčejně osvěžující a žízeň hasící specialitu.

HISTORIE PŠENIČNÉHO PIVA

První vědecky podložený důkaz o existenci várečného řemesla dokazuje pomalovaná hliněná nádoba ze 4. století před Kristem, která zobrazuje dvě ženy užívající si piva. Protože bylo tehdy svrchní kvašení jedinou známou metodou vaření piva, a nejrozšířenější druh obilí byl velice podobný dnešní pšenici, lze říci, že první pivo, které bylo kdy uvařeno, byl nápoj alespoň trochu podobný dnešnímu pšeničnému pivu.

Vlastní historie pšeničného piva, jak ho známe dnes, ale začíná až někdy před 500 lety. Roku 1520 totiž propůjčil Ludwig X. svému zemskému hofmistru Hansi Sigismundu von Degenberg privilegium vyrábět pšeničné pivo pro celou oblast Bavorského lesa. Ačkoli bylo vaření bílého piva roku 1567 zakázáno, udrželi si Degenbergerové své právo i nadále. Když však rod Degenbergerů vymřel, převzal právo na pšeničné pivo vévoda Maximilian. Ten ho mohl bez nebezpečí konkurence dále vařit, i přestože byl zákon z roku 1567 stále platný – neplatil totiž pro zemská knížata. Pivní monopol se stal jistým a důležitým zdrojem příjmů rodu Wittelsbacherů, přičemž pšeničné pivo získávalo stále více na popularitě.

Výroba pšeničného piva byla nejdříve výsostným právem omezeným pouze na Mnichov, avšak později vzniklo po celé zemi mnoho kurfiřtských pivovarů, ve kterých se navzdory zákazu smělo vařit pšeničné pivo. Vařit pšeničné pivo bylo ovšem nadále vyhrazeno jen tehdejším zemským pánům. Zajímavé je, že pšeničné pivo smělo být vařeno po celý rok, narozdíl od světlého piva, které se vařilo jen v chladných měsících roku, tedy od září do dubna.

Teprve když se v polovině 18. století podařilo na základě nové techniky vaření vylepšit kvalitu světlých piv, zlidovělo i pivo pšeničné. Od té doby směl v zemi vařit pivo vedle šlechtických i každý jiný pivovar.

PŠENIČNÉ PIVO DNES

Domovem pšeničného piva je a zůstává Bavorsko. Je zde vařeno na 1 000 druhů pšeničného piva. Přičemž 90% všech pšeničných piv na trhu pochází též z Bavorska. S přibližně 30% je pšeničné pivo již několik let nejvíce vyváženým druhem piv. Věru úžasný vývoj, vezmeme-li v potaz, že ještě v poválečných časech činilo pšeničné pouhá 3% z celkového vývozu bavorských piv. Této osvěžující speciality si zákazníci už delší dobu cení i za bavorskými hranicemi, v dalších spolkových zemích a také v zahraničí. Podle údajů Bavorského pivovarnického spolku se pšeničné pivo stalo trendem právě tak pro sportovně se angažující mladé muže a ženy.




Jak se vám tohle pivo u nás libilo? Zde jsou výsledky Vašeho hlasování (Stupnice 1 (nejlepší) - 7 (nejhorší)):

1  [43%]
2  [30%]
3  [9%]
4  [9%]
5  [2%]
6  [7%]
7  [0%]

Průměrná známka piva je 2.18

Pokud chcete hlasovat pro pivo, které se zrovna čepuje, naleznete jej i s hlasováním v panelu napravo. Pro návrat na seznam piv, která se u nás čepovala klikněte zde





























© 2006 - 2012 MCK