Broumovský Opat speciál 12° vavřínové


A je tu opět další zajímavý speciálek z broumovského pivovárku.

Tento ležák je uvařen klasickým způsobem. V průběhu výroby je do piva přidán výtažek z vavřínu. Vavřín pochází z Malé Asie , Iránu a Sýrie. Pěstuje se ve všech subtropických oblastech. Ve Starém Římě se těšil vavřín velké úctě a vavřínové věnce byly ozdobou Césarů a velkých vojevůdců.Vavřín je často využíván jako okrasná rostlina ,dělají se z něj různé jehlany , koule na kmínku apod.

Vavřín ušlechtilý, obvykle zvaný jen vavřín, je statný strom z čeledi vavřínovitých. Dorůstá výšky až 12 metrů. Pochází z Přední Asie. Vavřín je používán v léčitelství proti artritidě, bolestem a zánětům. Máantioxidační účinky

Pivovar Broumov obsadil 2.místo v kategorii PIVOVAR 2006 udělované každoročně Sdružením přátel piva.

V malebné krajině východních Čech, za hradbou Broumovských stěn, v blízkosti Adršpašských skal, v části Broumova zvané Olivětín, se nachází jeden z nejstarších klášterních pivovarů v Čechách. Pivovar je pokračovatelem tradice benediktinského pivovaru, umístěného původně v Broumovském klášteře. Jelikož původní klášterní pivovar několikrát vyhořel, rozhodla církev o vybudování nového pivovaru mimo areál kláštera. Ten byl postaven v letech 1712-1714.

Pivovar má vlastní sladovnu a je tak soběstačný s jednou z hlavních surovin k výrobě piva - ječným sladem. Má rovněž zdroj vlastní vody - v objektu pivovaru je artézská studna. Třetí základní surovinou k výrobě piva, kterou pivovar nakupuje, je žatecký chmel. Pivo je typickým představitelem tzv. "českého piva", chlebnatým, doprovázeným příjemnou chmelovou hořkostí a řízem, zlatožlutého zbarvení. Tedy kritéria, která preferuje český konzument.




Jak se vám tohle pivo u nás libilo? Zde jsou výsledky Vašeho hlasování (Stupnice 1 (nejlepší) - 7 (nejhorší)):

1  [20%]
2  [7%]
3  [47%]
4  [7%]
5  [0%]
6  [20%]
7  [0%]

Průměrná známka piva je 3.2

Pokud chcete hlasovat pro pivo, které se zrovna čepuje, naleznete jej i s hlasováním v panelu napravo. Pro návrat na seznam piv, která se u nás čepovala klikněte zde





























© 2006 - 2012 MCK